Lagotto Romagnolo

Romaňský vodní pes byl vyšlechtěn v Itálii již v dávných dobách, dokonce je považován za nejstarší vodní psí plemeno. První zmínky o něm nacházíme roku 1360 na fresce v Itálii. Původní typ italského vodního psa byl vyšlechtěn pro ryze vodní práce, nejčastěji se jednalo o přinášení zastřelených kachen nebo jiných vodních ptáků z vody. Po krátké době se ale v Itálii začalo rozvíjet zemědělství a veškeré vodní plochy byly předělávány na pole. Před vyhynutím italského vodního psa jej zachránila jedna speciální vlastnost: dokázal vyhledávat lanýže. To vedlo k masovému nárůstu populace těchto psů. Od té doby se populaci plemene poměrně dařilo a úpadek nezažívalo ani za světových válek.

Přestože má toto psí plemeno i český název, dokonce dva, nejčastěji je využíván originální název, pod kterým je plemeno uznáno i FCI: Lagotto Romagnolo. 

Co se týče českých názvů, pak se můžeme setkat s označením italský vodní pes, romaňský vodní pes nebo romagnolský vodní pes, lidově je pak nazýván lagoťáček.

Italský název Lagotto Romagnolo má kořeny ve dvou slovech: "Lago", tedy jezero, a Romagnolo, severní oblast Itálie, kde se tito psi využívali k vyhledávání lanýžů. Krom italského vodního psa bylo v této oblasti vyšlechtěno třeba plemeno skotu nazývané romagnola.

Italský vodní pes je středně velké psí plemeno menšího středního rámce s vyváženými proporcemi a spíše těžkou stavbou těla. Srst, která pokrývá celé tělo, je hustá, kudrnatá a svojí strukturou připomíná vlnu. Srst chrání přes vodou a chladem podsada a pesíky. Péče o ni není náročná, stačí ji jednou ročně ostříhat. Zbarvení může být čistě bílé, bílé s oranžovými nebo hnědými znaky, hnědý bělouš, čistě hnědá nebo oranžová. Povolená je i hnědá maska na obličeji. Kohoutková výška psů je 43 - 48 cm, u fen je to 41 - 46 cm. Hmotnost se pohybuje od 11 kg do 16 kg.

Hlava je poměrně lehká, ale při pohledu seshora mohutná. Mozkovna široká, klenutá, její poměr vůči čenichu je 2:1. Stop je nevýrazný, už kvůli srsti. Uši jsou středně velké, trojúhelníkovité, se zaoblenými konci. V klidu jsou svěšené podle hlavy, když je pes pozorný, jsou mírně nadzvednuté. Oči jsou spíše větší, kulaté. Barva duhovky může být okrová, oříšková až tmavě hnědá, to záleží na barvě srsti. Výraz je energický a bystrý. Nosní houba velká, široce otevřená a bývá masové nebo černé barvy, opět v závislosti na zbarvení srsti. Pysky přiléhavé, skus nůžkový nebo klešťový. Toleruje se i lehký předkus. Krk je silný, svalnatý, suchý, bez laloku. Hřbet přiměřeně dlouhý, spíše úzký a s dobře klenutými žebry. Na něj je harmonicky nasazený středně dlouhý ocas. Ten bývá nošen nad hřbetní linií. Nohy velmi dlouhé, svalnaté a štíhlé, stavěné tak, aby se pes dobře pohyboval i v bahně.

Lagotto  je velmi pracovitý, inteligentní plemeno s vytříbenými smysly, především dobrým zrakem a čichem. Vůči majiteli nebo rodině jsou velmi loajální a oddaní, což z nich činí dobré společníky. Snadno se cvičí a většinou nemají problém vycházet s jinými zvířaty nebo psy, pokud jsou ve štěněčím věku socializovaní. Jsou to velmi energičtí psi, kteří potřebují hodně zaměstnat a bez výcviku mohou svůj mozek využívat i k vymýšlení neplech. Důležité je i to, že velmi rádi hrabou. Někteří majitelé dokonce svým psům vybudují speciální pískoviště, kde psi hrabou, pokud na to zrovna mají chuť. Mají vyvinutý lovecký pud a neunikne jim jediná příležitost pronásledovat utíkající divoké zvíře nebo se jít pustit po jeho stopě. Mnohem větším lákadlem pro ně ale je voda nebo aportování z ní. Nejedná se o příliš dobré hlídače, naopak, vůči cizím jsou přátelští a milí. Nikdy se první nepustí do boje a většinou se jen brání. Na druhou stranu, tito psi ani neštěkají, pokud to skutečně není nutné. V současnosti se italští vodní psi cvičí stále pro vyhledávání lanýžů, ale také jako aktivní společníci. 

Standard plemene Lagotto Romagnolo

FCI - Standard N° 298

ZEMĚ PŮVODU: Itálie
Překlad: Kateřina Samková

DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARDU: 13. 10. 2010.

POUŽITÍ: specialista na vyhledávání lanýžů

FCI - KLASIFIKACE.:

Skupina 8 - Slídiči, retrieveři a vodní psi

Sekce 3 - Vodní psi, bez pracovní zkoušky

KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE: je to starobylé plemeno vodního psa, který byl používán k přinášení vodní zvěře v nížinách Commachia a v bažinách okolo Ravenny. Během staletí byly velké bažiny vysušeny a změnily se v ornici. Tím pádem ztratil lagotto uplatnění a stal se z něj výborný specialista na vyhledávání lanýžů v pahorkatinách kraje Romagna.

CELKOVÝ VZHLED: je to pes menšího středního rámce, vyvážených proporcí, mohutné tělesné stavby, otužilý, s hustou kudrnatou srstí, která má strukturu vlny.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: délka hlavy se rovná 40% výšky v kohoutku. Pes je téměř stejně vysoký, jako dlouhý (kvadratický). Délka mozkovny musí být větší, než je polovina celkové délky hlavy. Délka nosního hřbetu je o 2/10 menší, než je délka mozkovny (44% oproti 56%). Hloubka hrudníku je nižší, než je polovina výšky v kohoutku (okolo 44%).

POVAHA / TEMPERAMENT: jeho vrozená schopnost vyhledávat a jeho velice jemný nos z něj dělají výjimečného specialistu pro vyhledávání lanýžů. Jeho dřívější lovecké vlohy byly modifikovány genetickou selekcí, během své práce tak není rozptylován pachem zvěře.

Lagotto je poslušný, nenáročný, bystrý, oddaný, velmi závislý na svém pánovi a velmi snadno se cvičí. Navíc je to výborný společenský pes i ostražitý hlídač.

HLAVA: při pohledu seshora je středně široká, má lichoběžníkovou formu; horní osy mozkovny a nosního hřbetu jsou mírně rozbíhavé.

MOZKOVNA:

Lebka: je široká v oblasti jařmových oblouků a její délka se rovná její šířce. Při bočním pohledu je část od stopu k týlnímu hrbolu delší, než čenichová partie. Je mírně klenutá, směrem k týlnímu hrbolu se stává plošší. Výstupky čelní kosti jsou dobře vyvinuté, nadočnicové oblouky jsou zřetelné. Týlní hrbol je krátký a nevýrazný, oční důlky nepříliš hluboké.

Stop: nepříliš výrazný ale patrný

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: je velká, nozdry široce otevřené a pohyblivé. Svislá dělící rýha je velmi výrazná. Při bočním pohledu je nosní houba v prodloužené linii nosního hřbetu a přesahuje nepatrně před přední linii pysků. Je zbarvena v různých odstínech hnědé, od světlehnědé až po tmavou, v závislosti na zbarvení srsti.

Tlama: je poměrně široká, o něco kratší, než je mozkovna (poměr mozkovna x čenich = 56 x 44), její hloubka je jen o málo menší, než její délka. Má poněkud klínovitý tvar a je spíše tupého oblého profilu. Při bočním pohledu je nosní hřbet rovný.

Pysky: nepříliš silné, spíše pevné a přiléhající, takže spodní profil čenichu je tvořen čelistí. Jsou pokryté dlouhou rozježenou srstí, která tvoří vous. Při pohledu zepředu mají tvar širokého půlkruhu. Barva olemování pysků jde od světlehnědé po tmavou.

Čelisti/ Zuby: Čelisti jsou silné, téměř rovné a relativně silných kostí. Skus nůžkový nebo klešťový, kompletní; zuby bílé, a dobře vyvinuté. Lehký předkus je tolerován

Líce: ploché

Oči: velké ale nikdy ne přehnaně, zaoblené, vyplňující oční důlek, uložené značně daleko od sebe. Barva duhovky se pohybuje od okrové po oříškovou a tmavě hnědou v závislosti na barvě srsti. Víčka dobře přiléhají k oční kouli; barva jejich orámování se pohybuje od světle hnědé po tmavou. Řasy jsou výrazně vyvinuté. Pohled je pozorný, výraz je bystrý a živý.

Uši: jsou středně velké v poměru k hlavě, trojúhelníkovité, se zaoblenými konci; spíše širší u hlavy, jsou nasazené těsně nad linií nadočnicových oblouků. V klidu jsou svěšené podle hlavy, když je pes pozorný, jsou mírně nadzvednuté. Natažené směrem k nosu musí dosahovat do čtvrtiny jeho délky. Na uších mohou být kudrliny poněkud volnější, ale srst zůstává velmi zvlněná. Na uších není žádné krátká srst. I vnitřní strana ušních boltců je osrstěná.

KRK: je silný, svalnatý, suchý, oválného průřezu; je dobře vsazen mezi lopatky, nemá lalok. Jeho horní linie je mírně klenutá. U psů (samců) může jeho obvod být 2x větší, než je jeho délka. Délka krku je o něco menší, než je celková délka hlavy.

TĚLO: kompaktní, silné, jeho délka odpovídá kohoutkové výšce

Horní linie: je rovná od kohoutku k zádi

Kohoutek: je výše, než je záď; vrcholky lopatek nejsou příliš sevřené, ale výrazně vystupují a mají správný sklon směrem k zádi Hřbet: je rovný a velmi svalnatý.

Bedra: jsou krátká, velmi pevná, při pohledu z profilu mírně klenutá; jejich šířka se rovná délce, nebo ji mírně přesahuje.

Záď: je dlouhá, široká, svalnatá, mírně skloněná (úhel sklonu je mezi 25°až 30°)

Hrudník: dobře vyvinutý, sahající k loktům. Ačkoliv celkem úzký vpředu, od šestého žebra se hrudník rozšiřuje směrem dozadu.

Spodní linie a břicho: dlouhá sternální (hrudní) část ve formě rovné linie. Následuje pouze mírně vtažené břicho.

OCAS: Nasazen ani ne moc vysoko ani nízko, zužuje se směrem ke špičce. Svěšený by měl téměř dosahovat k hlezennímu kloubu. Je pokryt srstí textury vlny nebo lépe štětinovitými chlupy. V klidu je nesen ve tvaru šavle, v pozoru nesen odhodlaně vztyčený. Při práci a ve stavu vzrušení může být nesený nad hřbetem, ale nesmí být v žádném případě stočený.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: pravidelné, svislé při pohledu zepředu i z profilu Plece: lopatky dlouhé (30 % kohoutkové výšky), velmi šikmo uložené (52 - 55°); svalnaté, silné a dobře přiléhají k hrudnímu koši, přičemž mají dost prostoru pro volný pohyb. Úhel scapulo-humerální (ramenní kloub) se pohybuje mezi 110° a 115°.

Nadloktí: svalnaté, s jemnou kostrou, je stejně dlouhé, jako lopatka. S horizontálou svírá úhel 58°až 60°.

Loket: jsou postavené u těla, nejsou ale příliš přitisknuté k hrudnímu koši; jsou pokryté jemnou kůží. Stejně jako ramena, i lokty jsou postaveny rovně v boční ose těla. Loket se nachází v pomyslné kolmici, spuštěné ze zadního konce lopatkové kosti směrem k zemi.

Předloktí: je perfektně kolmé, dlouhé (36% kohoutkové výšky), s kompaktními a silnými kostmi, majícími oválný průřez.

Zápěstí (Karpus): z bočního pohledu se nachází v ose předloktí, je jemný, solidní a pružný; pisiformní kost (= kost hrášková) zřetelně vystupuje.

Záprstí: je spíše jemnější, s jemnými kostmi oproti předloktí; je pohyblivý. Při bočním pohledu svírá se zemí úhel 75°až 80°.

Přední tlapky: jsou zakulacené, kompaktní, se sevřenými a dobře klenutými prsty; drápy jsou silné a zahnuté; polštářky jsou správně pigmentované; meziprstní blány jsou zřetelně vyvinuté.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: jsou rovné, silné, mají správné proporce v poměru k velikosti psa a paralelní

Stehna: jsou dlouhá (35% kohoutkové výšky psa), s dobře patrným svalstvem, výrazná modelace. Femorální osa má sklon 80°vzhledem k horizontále. Coxo-femorální úhel se pohybuje v rozmezí 105°až 110°. Stehna jsou postavena paralelně v návaznosti na střední osu psa.

Koleno: svírá úhel mezi 130° a 135°.

Bérce: jsou o něco delší, než stehna (36% kohoutkové výšky) se silnou kostrou a dobře vyvinutým svalstvem. Hlezenní prohlubně jsou zřetelné. Sklon bérce k horizontále je mezi 50°a 55°. Bérce směřují stejným směrem jako hlavní osa psa.

Hlezenní kloub: široká, silná, suchá, s jasně viditelnými konturami kostí. Jsou postavena paralelně v návaznosti na střední osu těla psa. Zaúhlení hlezenního kloubu (metatarso-tibiální úhel) je okolo 140°.

Nárt (Metatarsus): jemný, cylindrický, postavený kolmo k zemi, bez paspárků.

Zadní tlapky: jsou poněkud oválnější, než přední, prsty mohou být o něco méně klenuté.

CHOD/ POHYB: rovnoměrný krok, energický a živý klus, cvalové skoky jsou krátké.

KŮŽE: tenká, dobře přiléhá po celém těle, netvoří vrásky. Pigmentace sliznic a polštářků je v odstínech od světle hnědé po velmi tmavě hnědou.

OSRSTĚNÍ

Srst: Má texturu vlny, nikdy není stočená do tenkých provazců, polohrubá na povrchu, s pevnými kruhovými vlnami s viditelnou podsadou. Kudrliny musí být rovnoměrně rozloženy všude po těle a ocase, s výjimkou hlavy, kde kudrliny nejsou tak pevné a tvoří husté obočí, vous a bradku. Dokonce i líce jsou porostlé hustou srstí. Pesíky a obzvláště podsada jsou voděodolné.

Pokud není srst stříhána, má tendenci k plstnatění (díky neustálému růstu), proto musí být alespoň jednou ročně kompletně ostříhán. Zplstnatěná krycí srst i podsada musí být odstraňována pravidelně. Ostřihaná srst nesmí mít více než 4 centimetry a měla by odpovídat siluetě psa. Pouze na hlavě může být srst delší ale ne tak, aby zakrývala oči. Okolí genitálií a konečníku by mělo být ostříháno nakrátko. Srst nesmí být stříhána nebo vyčesána do střihu pudla nebo bišonka. Jakékoliv pompézní úpravy srsti vylučují psa z posuzování. Správný střih je nevtíravý a přispívá k zdůraznění přírodního, rustikálního vzhledu, typického pro toto plemeno.

Barva: špinavě bílá jednobarevná, bílá s hnědými nebo oranžovými znaky, hnědý bělouš, hnědá (různé odstíny) s nebo bez bílé, oranžová s nebo bez bílé. Někteří jedinci mají hnědou až tmavě hnědou masku. Pálené znaky (v různých odstínech) jsou dovolené.

VELIKOST:

Kohoutková výška

psi: 43 - 48 cm (ideální výška 46 cm)

feny: 41 - 46 cm (ideální výška 43 cm

tolerance 1 cm plus nebo minus

Váha: psi: 13 - 16 kg, feny: 11 - 14 kg

VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa a jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:

• Agresivní nebo bázlivý jedinec
• Jakýkoliv pes jasně vykazující fyzické nebo povahové abnormality by měl být diskvalifikován
• Netypický jedinec
• Sbíhavé linie mozkovny a tlamy
• Částečná a/nebo celková depigmentace
• Příliš hluboký stop (miskovité prohnutí)
• Podkus
• Výrazný předkus
• Různě zbarvená duhovka
• Ocas nesený nad hřbetem, zkrácený nebo krátký ocas (vrozeně nebo uměle)
• Jednoduché nebo zdvojené zadní paspárky
• Kupírovaný ocas
• Nekudrnatá srst nebo ostříhaná příliš nakrátko
• Provazcovitá srst
• Uměle vytvarovaný střih.
• Černá srst, černé znaky nebo černá pigmentace
• Příliš velká nebo malá velikost

VYŘAZUJÍCÍ VADY: (vyřazující z chovu)

• Podkus
• Kryptorchismus, monorchismus
• Různobarevná duhovka
• Černá srst, černé znaky nebo černá pigmentace

Poznámka: Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.